zmatek

12. července 2014 v 15:18 | x |  diary
asi píšu článek jenom proto, že mam strašnej zmatek v hlavě. a nebo prostě jenom proto, že mi nejde wifi.
proč to pořád nechávam tak, jak to je? čim dál víc ( nevim, co tu bylo a smazalo se. seru na to.
zase jsem se na něco těšila a zase to nevyšlo. proč, sakra? proč mi nikdy nic nevyjde? vždycky se akorát na všechno těšim a nic se nakonec nestane. měla jsem jít na atmo. a co se stalo? vystupujou až v půl druhý a vlak mi jede až v půl šestý. ráno. a tim mi rodiče jet nenechají. SAKRA. vždycky se to takhle nějak posere.
tenhle tejden, nebo jakoby ten co teď bude, bych měla jet za vv do tachova. tak snad aspoň to by mělo vyjít. je skvělej. a cute. ne, nechci ho. ale má skvělej hudební vkus, zpívá a hraje na kytaru a má vansky s kočkama. haha. a třeba s kouřením to má úplně stejně jak já. takovych lidí už moc neni, protože buď všichni kouří fakt hodně nebo vůbec. nechce se mi teď vysvětlovat, jak to mam já, ale prostě to má úplně stejně.
teď o prázdninách, jak nemam co dělat a když jsem u táty, tak celkem často chodim se psem (mam dva, ale vždycky chodim jenom s jednim) ven. přemejšlim o blbostech, posloucham zvuky lesa a užívam si, že existuje aspoň někdo, kdo mě poslouchá. myslim tim jak povely, tak i ty sračky, co mu vykládam. a jde se mnou kamkoliv.
dneska jsem vzala toho staršího psa (kterej mě, a vlastně úplně všechny, víc poslouchá, heh) a šla s nim na trochu delší procházku. les, louka, silnice, pole.. šli jsme všude. celou cestu jsem slyšela někde v dálce bouřku, ale myslela jsem si, že se mi to jenom zdá, protože bylo tak 22 stupňů, svítilo sluníčko a bylo mi prostě strašný horko. jakmile jsem ale vylezla z lesa, tak jsem viděla, jak z jedný strany je sice slunce a skoro žádný mraky, ale na druhý je úplně černo. dokonce jsem viděla i takový ty klikatý blesky, nejenom záblesky jako většinou. v tu chvíli mě zase napadlo něco naprosto kreténskýho. a to vlastně to, že si tu procházku ještě prodloužim, protože chci pak jít v dešti. jsem normální? ne. ale bylo pak vážně skvělý jít tak posledních pět minut v dešti. fakt skvělý, bez ironie.
když jsem dneska koukala na pretty little liars, tak jsem se málem rozbrečela u jedný scény. citlivka, lol. u scény, kde toby říká spencer, že chce, aby věděla, že nikdy neni sama. taky chci někoho, kdo mi tohle bude říkat. konkrétně nějakýho kluka.
vlastně jsem se málem rozbrečela u víc scén, ehm. třeba u tý, kde spencer mluví o tom, jak se dozvěděla, že se její rodiče budou rozvádět a já si uvědomila, že přesně tohle jsem prožívala cca před rokem a půl. ,sice to u nás nebylo vždycky nejlepší, ale prostě jsem si myslela, že naši budou pořád spolu' asi tak. teď už přes tři měsíce bydlí každej jinde a já každej tejden taky, ale i když jsou to ty tři měsíce, tak jsem si pořád moc nezvykla. nepřijdu si nikde doma. a pokaždý si musim ze začátku zvykat na změny, protože je to u obou úplně jiný. u táty je to, kde jsem vždycky bydlela. kde jsem bydlela patnáct let. mam tu sestru a psy. vesnice. musim tu pořád uklízet. táta se moc nevyptává, s kym to jdu ven a dovolí mi chodit ven s klukama. jo, vtipný, že mi rodiče skoro ani nedovolí chodit ven, ale o tom jindy. mam tu repráky (důležitej fakt, no). a křečka. mamka zase bydlí v menšim městě. ve stejnym, kam jsem chodila pět let na základku a kde bydlí moje nejlepší kamarádka. líp se tam dostanu do plzně, protože tam jezdí víc vlaků a autobusů a to i o víkendu. dokážu si tam sehnat chlast (nemam ráda to slovo, ale nevim, jak tomu říct jinak) a cíga. máma chodí na noční, takže se občas v noci můžu sebrat a jet se projet na longu nebo tak. mam tam macbook (zase důležitá informace). bydlí v bytovce, ve třetim patře. nemusim tu tolik uklízet, protože tu neni moje sestra, která by mi každej den dala padesát úkolů, co musim udělat. jasně, že ráda pomůžu rodičům s úklidem a s takovýma věcma, ale zdá se mi, že moje sestra to přehání.
všimli jste si někdy, jak často píšu závorky? a hah? a heh? haha? hehe? prostě? pořád? a tak? fakt? vážně? neumim psát. vždycky jsem si myslela, že aspoň v tomhle jsem o trochu lepší než většina lidí, ale ne, nejsem. vážně nejsem vůbec v ničem aspoň o trochu lepší.
chtěla bych, aby se vrátil rz a fakt někdy, co nejdřív, přijel. filmy, brko, sheen do repráků (to mi připomíná, že mě dneska sheen followl na instagramu!! a z takový maličkosti jsem měla radost jak malý dítě, yep) a tak. pochybuju, že to vyjde, ale kdyby to vyšlo, byla bych happy. mam ho vážně strašně ráda. jako kamaráda. dobrýho kamaráda. on mě asi tak nebere, jak jinak, ale to mi nebrání v tom, abych ho já tak brala.
a taky bych chtěla nějakýho kamaráda, kterýmu bych mohla napsat, že se nudim nebo že nemam náladu a on by mi napsal, že je za chvíli u mě. něco jako kamaráda s výhodama, haha. feel like a bitch. ale tak no a co. dali bysme cígo, klidně i brko, víno a povídali si o všem. kamaráda, co by mi dokázal zlepšit náladu kdykoliv. nemusela bych se před nim přetvařovat a klidně bych před nim mohla bejt v drdolu, nenamalovaná a v pyžamu (jako, mně se moje pyžamo líbí, ale stejně!!:D ) a nepřipadat si divně. kamaráda, kterej by mi pujčoval jeho trička a mikiny, protože neznam nic lepšího než pánský oblečení. kamaráda, kterej by se mnou ležel v posteli a já mohla bejt co nejblíž u něj a other stuff, you know.ale ne zas úplně všechno O:):D kamaráda, co by se mnou jezdil na longu, skejtu, bmx, penny, nebo já nevim na čem se dá ještě jezdit. kamaráda, kterej by se mnou klidně chodil i do posilky. a nebo to radši ne. sice chci před nim bejt nenamalovaná a tak, ale v posilce vypadam jak červený spocený prase a to už je na kohokoliv moc. hah.
existuje vůbec někdo takovej? asi si dam na něj inzerát nebo já fakt nevim.
baví mě to, co si píšem s tk. taková ta sranda jako, ať mi přiveze jelena a on, že jenom za blowjob a kakao a já mu na to řeknu, že jsme domluvený. vlastně si píšem jenom o tomhle nebo o tom, že je zase na nervy z jeho ,mladý'. to slovo jsem dřív fakt nenáviděla, ale v poslední době ho kolem sebe slyšim tak často, že si na něj začínam zvykat.
nevim, jestli se mi to jenom zdá, protože píšu ve wordu, nebo jestli je ten článek fakt tak dlouhej. nevadí, tohle jsem všechno jsem fakt chtěla, a potřebovala, napsat.
a ještě mam jednu věc.. neni někdo, kdo by se mnou začal jezdit na longu? protože mi přijde, že ho mam fakt zbytečně. za tenhle rok jsem na něm pořádně byla jednou. mrzí mě to. dokonce přemejšlim o tom, že bych ho prodala. a to nechci, protože jezdit mě fakt baví. jenže vždycky jsem jezdila s dejvem a od tý doby, co spolu nejsme, tak jsem na něm vlastně nebyla.
:(
mějte se famfárově a tak něco, bye)
 


Komentáře

1 accrue | Web | 9. září 2016 v 10:04 | Reagovat

nebankovní půjčky dnes 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama